středa 2. září 2015

Malta - 1. část - Tipy a postřehy

Omlouvám se, za obrovskou prodlevu v přidávání článků, ale tak nějak jsem byla mimo ČR, mimo internet a taky jsem veškeré předepsané články zapomněla dát publikovat, takže v blízké době očekávejte mnoho článků na shrnutí mého vcelku zajímavého léta.
Jak možná někteří ví, poslední dva týdny v červenci jsem strávila na Maltě a ačkoliv jsem si asi třikrát přála, abych jela zpět domů, můžu nyní s klidem říct, že Malta byl pro mě jeden z nejlepších zážitků v mém životě. No a protože by jeden jediný článek o Maltě byl příliš dlouhý (A taky potřebuju nějaké články předepsat, abych si mohla později pořádně užít prázdniny a nestresovat se s tím, že nemám článek na blog.), rozhodla jsem se, že Vám své zážitky a popřípadě rady rozdělím do více kratších článků.
No a asi bych začala svými postřehy o Maltě a možná také pár radami, nebude toho mnoho a vše to jsou mé osobní postřehy, takže když trochu zagooglíte je pravděpodobné, že najdete články s více informacemi a také odlišnými názory.

První věc, kterou na Maltě uvidíte je samozřejmě letiště a tady Vás uklidním. Letiště je malinké, naprosto jednoduché na orientaci a v podstatě se nemáte kde ztratit. Terminál je zde jen jeden a tak nějak vše vede tam kde potřebujete. Navíc pokud si nebudete vědět rady, vždy se můžete držet zbytku pasažérů z Vašeho letadla, tak to například dělávám já.
Při odletu se navíc dostanete do části, kde je například Costa Coffe a další obchůdky, takže pro milovníky kávy naprosto ideální. Většina lidí si navíc objedná kávu a pak prostě zmizí, takže na Vás zbude spousta místa v kavárně a konkrétně pokud máte Gate 5 (Což jsem měla já.) nebo 6 nemusíte se vůbec strachovat a v klidu si poseďte u dobrého kafíčka a třeba dezertu. Vaše Gaty se totiž nacházejí hned vedle kavárny a vy na ně pohodlně vidíte s dobrým pocitem, že vy na rozdíl od ostatních nemusíte sedět na těch plastových nepohodlných židlích nebo nedej bože stát v řadě ještě před tím, než bránu vůbec otevřou. Prostě si pohodlně sedíte u své kávy, připojeni k wifi a čas Vám najednou opravdu utíká.

Když už jsme u toho letiště dovolím si lehce odbočit k letišti ve Frankfurtu, na kterém jsem přestupovala. Díky tátově přípravě jsem měla vytisknutých spoustu mapek, které jsme si spolu v Praze prošli a já ačkoliv jsem se bála, že se ztratím, můžu říct, že Frankfurt mi byl asi ze všech letišť nejsympatičtější a to díky jejich značení. Letiště je sice obrovské, takže mi při letu z Prahy na Maltu trvalo dobrých 25 minut než jsem se dostala z jednoho Gatu k druhému, ale připočtěme k tomu také to, že jsem nespěchala, pokukovala po obchodech a také jsem si rychle odskočila.
Letiště je sice rozděleno na více jednotlivých částí, ale mezi těmi tuším jezdí jakýsi transfér. Já měla oba lety v části A takže já jsem se jen pohodlně prošla po obrovských halách a sledovala cedule, které mi přišly na orientaci mnohem jednodušší než třeba cedule v Praze (Kde jsem se mimochodem v prvních pár minutách nemohla zorientovat a to jsem odtud letěla už mnohokrát.).

No a teď pár postřehů už opravdu z Malty a prvním je to, že se na Maltě jezdí v opačném směru než u nás. Světe div se já to před tím, než jsem se začala zajímat o kurz na Maltě nevěděla, takže to pro mě zpočátku bylo lehké překvapení a až později jsem si propojila fakt, že Malta je britská kolonie, s tím, že tam asi budou některé věci podobné. I tak jsem ale první týden při každé jízdě autobusem málem omdlela, když jsme vyjeli ze zatáčky a na pravé straně proti nám jelo auto.
A to nemluvím o přecházení silnic. Nejenže na Maltě (Alespoň v části kde jsem byla já.) v podstatě nebyly přechody a já tak musela přes cestu přebíhat jak trotl, ale také jsem se pokaždé rozhlížela na špatnou stranu a auto přijíždějící ke mně odjinud, než jsem očekávala, mě vždy rozhodilo tak, že jsem na chvíli zapomněla, že musím přejít přes cestu.

Co se týče dopravy tak se obecně říká, že autobusy jsou velice nepřesné, a že se může stát, že Vám autobus například ani nedojede, a pokud dojede (A nyní teda píšu to, co mi bylo sděleno od jedné holčiny, že to zažila.), může být příliš plný a Vám se tak stane, že Vás nepustí dovnitř a nechá Vás dál čekat na zastávce.
Od stejné holčiny jsem se dozvěděla, že se jednou na autobus vybodli, vzali si taxi, domluvili se na ceně a nakonec je cesta nevyšla vůbec tak draho jak se báli, obzvlášť pak když jich bylo víc a jízdné si rozdělili. Takže taxi se na Maltě asi bát nemusíte.
Poslední věc ohledně dopravy co Vám chci říct, je ta, že na Maltě jsou opravdu ale opravdu strašní řidiči. Když k tomu připočteme fakt, že tam skoro nejsou přechody tak se přecházení přes silnici, ale i samotná jízda v dopravním prostředku s někým místním (Například můj odvoz z letiště do školy jel tak divoce, že jsem se v autě bála jen pořádně nadechnout, abych při té chvíli nepozornosti náhodou nesjela ze sedadla.) mění na něco opravdu nevyzpytatelného. 

Další podobnost s Anglií.. Na Maltě mají jiné zásuvky než u nás a to konkrétně právě ty, které se používají v Británii, proto si nezapomeňte vzít redukci (Jak to nazval můj táta.) neboli takovou tu věc, která je z jedné strany pro britské zásuvky, takže ji do ní zastrčíte a z druhé strany máte najednou zásuvku jako u nás a můžete tam tak zapojit jakýkoliv přístroj. 

Co se týče jazyku, všude naprosto všude se domluvíte anglicky, je to jejich úřední jazyk. Mnohokrát se Vám ale může stát, že uslyšíte od lidí v obchodě nebo kolemjdoucích jazyk, který jste nikdy v životě neslyšeli. To je prosím pěkně Maltština.
Maltští lidé jsou také velice hlasití, takže se mezi sebou domlouvají i přes několika metrovou vzdálenost, hulákají na sebe, ale podle všech průvodců, vedoucích a celkově těch, co nás měli na starost, se nemusíte ničeho bát, jsou takhle zvyklí komunikovat, a když slyšíte někoho pokřikovat, ne nutně pokřikuje něco špatného.

Dostáváme se k mému oblíbenému jídlu. V obchodech najdete mnoho věcí, co u nás nejsou a jsou k dostání právě třeba jen v  Americe nebo v Anglii. Jedná se o nejrůznější sladkosti, slanosti ale i další pochoutky. Co mně osobně přišlo zajímavé byly sušenko Oreo namočené v bílé nebo mléčné čokoládě, spoustu druhů čokolád a bonbónů, které u nás nenajdete a prý stojí za to vyzkoušet něco od značky Dairy Milk, od které jsem já nic vyzkoušet jaksi nestihla.
Tradičním pokrmem je tuším králík (Fenkata), ale vím, že se mi lidé zmiňovali i o polívkách, přičemž jedna byla rybí a druhá zeleninová. Jinak menším postřehem by také mohlo být, že v podstatě všude na Maltě narazíte na malé stánky nebo obchůdky zvané Pastizzeria, abych pravdu řekla, do žádného z nich jsem se nepodívala, ale pokud budete na Maltě (Nebo i někde jinde.) a stánek uvidíte, můžete do něj nakouknout a dát mi vědět, co tam prodávají. 

Malou vsuvkou je náboženství. Lidé na Maltě jsou velmi často věřící. Malta je dokonce občas označována za nejzbožnější zemi v Evropě a není se čemu divit. Více než 95% obyvatel se hlásí ke katolické církvi a po celé Maltě můžete vidět mnoho kostelů. My proto byli tak trochu varováni, ať místním do jejich víry nezasahujeme, jejich náboženství nijak nesnižujeme a celkově jejich víru respektujeme.

No a dostávám se k poslední části dnešního článku, ačkoliv bych se mohla ještě více rozepsat, a tou jsou pláže. Nevím jak v ostatních částech Malty, ale v St. Julians je "písečná" pláž jedna (Nebo lépe řečeno jedna o které jsme věděli.) a ta se nachází u centra města, není vlastně ani písečná, moře v ní je velmi špinavé a pláž je stále přelidněná.
Na druhou stranu jsme několikrát šli na místo, které bylo uzpůsobené pro koupání, ale pláž tam nebyla. Seděli jste na plochých skalkách, mohli jste si udělat ohýnek a popřípadě po žebříku sejít do moře. Toto místo bylo sice trochu horší na přístup, ale bylo krásné a nebylo na něm tolik lidí.
To, že v St. Julians pláž nestála za nic, ale neznamená, že na Maltě nenajdete krásné pláže. Já osobně jsem se jela podívat na dvě další (O těch Vám povykládám více v dalších příspěvcích soustředěných například právě na výlety.) z toho na jednu vyhlášenou pojmenovanou Blue Lagoon. Není to tak úplně pláž. Moře je krásné, světle modré, čisté, průzračné a i výhled je krásný, počítejte však s tím, že pokud se nepřebrodíte na druhou stranu, anebo nepřijedete dostatečně včas na to, abyste si zaplatili lehátko, musíte se spokojit s vysokým skalnatým kopcem plným prachu a křovin, na kterém si sotva sednete. Navíc počítejte s obrovskou hromadou lidí, jelikož vyhlášená pláž je vyhlášená pláž a každý se na ni chce podívat. V moři to tak nepocítíte, jelikož si vždy najdete své místečko na vyblbnutí se, na souši Vám to pak ale může trochu znepříjemnit výlet.

No a já myslím, že tohle je ode mě pro dnešek vše. Nakonec jsem jakýchsi "tipů" a postřehů ve své paměti našla mnohem více, než jsem si myslela a zvláště pak vezmeme-li v potaz to, že jsem na většinu akcí jela soukromým autobusem a nemusela toho až tak moc zařizovat.

Zajímalo by mě, jestli jste Vy někdy byli na Maltě a nebo jestli se tam třeba chystáte?

Žádné komentáře:

Okomentovat